Co nabídne a nenabídne Instagram pro Android?

Nebyla bych to já, abych neblognula o novém Instagramu pro Android. Tuto aplikaci jsem očekávala velmi netrpělivě a se mnou další tisíce a desetitisíce Android uživatelů. Nyní jsme se konečně dočkali, nově můžeme i my „prznit“ fotografie filtry a otravovat jimi naše followery. :)

Instagram asi nemusím představovat, kdyby náhodou někdo netušil, je zde článek na Wikipedii. Stejně tak není asi třeba připomínat, že byl Instagram od října 2010 doposud výsadou uživatelů iOS. Aplikace si získala ohromnou oblibu, téměř 25 milionů uživatelů a mnoho pozitivních i negativních ohlasů. Je jasné, že takový úspěch vývojáři nemohli nechat bez reakce, zvláště pak, když se z řad fanoušků Androidu ozývaly prosby a dotazy týkající se verze Instagramu pro Android.

V březnu 2012 se začaly spekulace o chystané Android verzi měnit v realitu a 3. dubna 2012 jsme se my, uživatelé Androidu, konečně dočkali. Na Google Play se objevila aplikace Instagram, kterou si do dnešního dne stáhlo již přes milion uživatelů, z nichž ji 104 tisíc ohodnotilo.

Jak tedy Instagram pro Android vypadá?

Designově je velmi podobná verzi pro iOS, ačkoli by se zde kosmetické změny daly nalézt poměrně jednoduše. Funkčně jsou aplikace také téměř totožné, jen u Android verze prozatím nenajdeme funkci rozmazání snímku.

Filtry i sociální funkce jsou u obou aplikací stejné, a tak není třeba je zbytečně popisovat. Samozřejmostí je možnost sledovat jiné uživatele, nechat si zobrazit feed s posledními fotkami sledovaných přátel nebo procházet populární fotky od jiných uživatelů.

Při úpravě fotografie poslouží zmíněné filtry, u některých z nich rámečky a možnost otočení fotky o 90 stupňů.

Již po prvních dvou dnech, kdy je aplikace na světě, byly vydány dvě aktualizace, které opravují některé bugy, jichž se v první verzi objevilo poměrně dost. Na některých strojích aplikace občas spadne a rychlost načítání fotek či profilů není zrovna optimální. Snad se to brzy změní.

Instagram pro Android: a co na to fanoušci Apple?

Fakt, že je Instagram nyní dostupný i „slabým a levným“ strojům se systémem Android se samozřejmě nelíbí některým majitelům iPhonů a iPadů, kteří odmítají sdílet „jejich“ službu se zastánci Androidu. Takové názory snad ani není třeba komentovat, jen mě udivuje, že je někdo schopen je prezentovat veřejně (retweety naštvaných Applistů zde). Vývojáři věděli, proč aplikaci přivést i na displeje Android telefonů, získají tak další cenné uživatele do statistik a konečně se nebudou muset prodírat maily od nedočkavců.

Při používání Instagramu stejně nepoznáte, zda majitel daného profilu fotí na Android telefonu nebo iPhonu, a tak jsou „prosby“ „iPhone borců“ o to, aby je Androidisté nesledovali, úplně liché. Nakonec stejně záleží na estetické hodnotě fotek. A ti, kdož tvrdí, že jsou fotky z Androidů oproti těm z iPhonů nekvalitní, se asi nikdy nepodíval na fotku z Instagramu. Kdyby zde šlo o megapixely, ostrost a kvalitu, tak by v Instagramu žádné filtry nebyly.

Těm ostatním iPhonistům a iPadistům ale děkuji za ty hordy krásných fotek, které každodenně fotí a také za to, že nás vezmou do své komunity. Já jsem totiž velký fanoušek Instagramu a ony „zmrvené“ fotky, jak by řekli jiní, jsou pro mě spíš jiným pohledem na něco obyčejného. Like it!

Tip: Jak na Instagram v prohlížeči?

Je známo, že Instagram nemá žádné webové rozhraní. Prohlížení fotek, lajkování, sledování přátel, upload fotek – vše probíhá výhradně skrze aplikaci. Jelikož má však Instagram veřejné API, najdeme na internetu spoustu služeb, které fungují jako grafické webové rozhraní. Jednou z nich je služba Statigram. Umí vše, co aplikace a ještě něco navíc. Doporučuji vyzkoušet. ;)

Co bylo před sedmi lety?

Zatápím v kamnech, rukou mi prochází celá řada časopisů a letáků, já objevuji svých 27 výtisků Počítač pro každého z let 2004–2006. Při listování mě zaujalo několik článků, a to především tím, že informují o skutečnosti, kterou my známe „celou věčnost“ a nepozastavujeme se nad ní; není divu, jde také o rok 2004. A mě napadlo – pamatujete si, co bylo před sedmi lety?

Paměťová karta s kapacitou 2 GB

Společnost Sony představila nové paměťové karty Memory Stick PRO (High speed), které nabízejí kapacitu až 2 GB a mají i vyšší přenosovou rychlost – až 80 Mb/s při zápisu a čtení. Tyto paměťové karty budou nabízeny i v kapacitách 256 MB, 512 MB a 1 GB a využijí je zájemci o médium pro uložení fotografií, multimediálních prezentací či videa. Tyto karty vynikají i velkou odolností – výrobce udává, že mohou pracovat při teplotách od –25 °C až do 85 °C. Rozměry jsou 21,5 × 50 × 2,8 mm a hmotnost je 4 gramy.

(kompletní přepis článku, Počítač pro každého 20/2004, strana 10)

Článek PC se špičkovou výbavou v díle Počítač pro každého 20/2004 na straně 18 čtenáře představuje s počítačem HAL3000 Phantom aAlien, jenž měl tehdy impozantní výkon, jak se v článku píše. Na technických specifikacích vidíme, jak se vlastně hardware vyvíjí. HAL3000 v roce 2004 měl procesor AMD Athlon 64 2,2 GHz (dnes frekvence často vídaná u levnějších notebooků). Grafická karta ATI Radeon zobrazovala s pomocí paměti 256 MB a operační paměť 1 GB by nám dnes stačila jen těžko, ale před sedmi lety jste si i s touto pamětí zapařili tehdy aktuální akční střílečky Doom 3, Half-life 2 a Far Cry.

Pokud máte přehled, jak jsou dnes vybavené nejlevnější sestavy na trhu, cena stroje HAL3000 v roce 2004 docela překvapí; za sestavu popsanou výše bychom totiž utratili 55 918 Kč. Pro srovnání, dnešní sestava HP Compaq (Intel Pentium Dual-Core 3 GHz, RAM 2 GB,  grafická karta NVIDIA GeForce GT230 s pamětí 1,5 GB) stojí 7 600 Kč.

(informace z článku v časopise Počítač pro každého 24/2004, strana 18)

Je neuvěřitelné, jak rychle se oproti okolnímu světu mění technologické novinky. Je zajímavé listovat časopisem a číst články z doby před sedmi lety, jako by byly aktuální a zrovna vydané. Na stránkách časopisu si tak čtu návod na 602Text, prohlížím reklamu na Nokii 3410 a vzpomínám na ty dávné časy, kdy jsem na počítači hrála hru Mrazík, která se mimochodem nachází na CD k PPK 20/2004. 

:)

Summa summarum 2011…

Rok 2011 je definitivně za námi; již měsíc se ocitáme v dalším, údajně „apokalyptickém“, roce 2012. Jelikož psaní sumarizačních článků je každoročně se vracející zvyklost, kterou jsem i já v pár minulých letech dodržovala, i letos se pokusím svůj pomírající webový deník „zaktivovat“ kratším shrnutím uplynulých 12 měsíců.

Můj rok 2011…
Zažíváme každý den tisíce krátkých okamžiků, které ovlivní tisíce okamžiků po nich následujících, a tak se nám pomalu a jistě mění život před očima. A můj rok 2011 jich byl opět, podobně jako roky minulé, plný.

Na počátku roku 2011 jsem studovala třetí ročník střední školy. To byla doba, kdy byla naše parta před rozpadem (i když se poměry zase pomalu klidní). Nosila jsem palestinu a byla velká holka, co dělá třeťák a začala ve velkém kalit. V květnu jsem se zúčastnila Kisspárty Live Open Air v Táboře, na kterou jen tak nezapomenu. A taky jsem měla svátek. Klasika.

Červen. Prázdniny. Stala jsem opatrovníkem malého černého kočičího nalezence a… jsem strašná máma. Vyrostl z něj grázlík. Užila jsem si krásných pár dní v Chlumu u Třeboně – koupání, akce, pivo, korbáčiky, spaní přes den. A nakonec jsem přišla o HTC Hero, který mi byl odcizen. Příležitost k obměně – do vlastnictví jsem získala Samsung Galaxy Ace. Spokojenost.

Září? Přišla škola. Nečekaně. Stala jsem se tzv. „mazákem“, tj. studentem posledního ročníku na spojích. Od téhle chvíle jsem si začala uvědomovat, že se blíží konec studentských let, flákání, docházení (někdy spíše nedocházení) do školy. A jasnější obrysy získal i maturitní ples, jehož datum bylo stanoveno na pátek 13. ledna 2012.

Od listopadu jsem oficiálně ve vztahu. Plánování maturitního plesu značně pokročilo. Konečně jsem si vybrala předměty, z nichž budu v dubnu a květnu skládat maturitní zkoušku.

V prosinci jsou základy maturáku naplánovány. Teď už jen čekáme na osudový leden, který bude znamenat konec rozmařilostí a začátek povinností. A pár dní před Štědrým dnem tragicky končí život mého dlouholetého psího kamaráda – Žakýnka. Zůstane v našich srdcích a vzpomínkách.

Další veselý i smutný, ale i tak nezapomenutelný rok je pryč…

A pak přichází leden. Maturitní ples se nesmírně povedl, nejradši bych ho zopakovala. Klidně i víckrát. Ve škole začínám dohánět resty, abych se mohla co nejdříve soustředit na maturitu. Psychicky se připravuji na hledání práce… Vždy jsem žila v tom, že jsem trochu nezdravě ambiciózní – což se zatím nepotvrzuje, naopak musím všem vysvětlovat, proč se nechystám na vysokou školu. Faktem je, že mi bylo rodiči nedobrovolně předurčeno se postavit na nohy dříve, než to bývá obvyklé. Za zlé jim to nemám, ale zkomplikovalo mi to snahy vyplnit si pár mých „snů“ – kupříkladu si studiem vydobýt (minimálně) titul Bc. :)

 A jen tak mimochodem, 11. 1. jsem měla narozeniny. Devatenácté.

Co mě čeká v roce 2012?
Je toho dost. Tento rok, který je zatím ještě na počátku, bych nazvala „přelomovým“. Tak stručně.

• Musím udělat maturitu. Musím!
• Budu si hledat pracovní uplatnění. V jakém směru ještě nemám tušení.
• Začnu být konečně rentabilní. Uživím se a doufejme, že se budu mít relativně dobře.

Úžasné a děsivé zároveň.

A abych nezapomněla… Přeji krásný rok 2012 a ať se Vám plní všechny sny a přání…

Jak přesunout blog z Posterous na Blogger?

Teprve včera jsem přesunula tento blog z původního blogovacího systému Posterous na Blogger. Důvodů bylo mnoho, především ale nedávné změny struktury administrace Posterous na službu Posterous Spaces, která by měla lepším způsobem spravovat uživatelovi blogy v síti, jeho přátele a jejich příspěvky; bohužel mi však tato změna spíše přidělala vrásky na čele.

A protože Blogger je nyní v nové verzi, administrace se dočkala kompletního redesignu (už jen vychytat nějaké ty mušky), rozhodla jsem se přemístit sem. Prvním krokem bylo najít, jak tento přesun vůbec uskutečnit. Nástroj k portaci z Posterous na Blogger neexistuje, proto jsem našla jiný způsob s mezikrokem.

Jak portovat blog na Blogger?

Posterous neumožňuje export blogu, což značně znesnadňuje situaci. Proto je třeba najít nástroj, který zvládá import z Posterous a jehož výstupem je xml soubor.

1. Založíme si účet v síti Wordpress.com, jehož administrace obsahuje funkcionalitu psanou výše.
2. Vytvoříme zde blog a v nastavení najdeme import z konkurenčních blogovacích systémů, zvolíme Posterous, vyplníme nutné údaje (adresa blogu na Posterous, náš nickname a heslo k účtu), zahájíme import.
3. Příspěvky se přesunou do Wordpress blogu, my tento blog tedy můžeme z nastavení exportovat do xml souboru.
4. Struktura získaného xml ale neodpovídá struktuře souboru pro import do Bloggeru, proto soubor překonvertujeme pomocí utility Wordpress2Blogger.
5. Xml, který stáhneme z Wordpress2Blogger, už můžeme použít k importu příspěvků, médií, štítků a komentářů v administraci Bloggeru.

A to je vše. Přesunuli jsme příspěvky z Posterous na Blogger. Skvělé je, že jsme neztratili žádné údaje – zachovány byly články, formátování, komentáře, štítky a data publikace.

Okoukávám nový Blogger

Blog na blogovací platformě od Google, Bloggeru, jsem nikdy nerozběhla. Vždy jsem nějaký jen vytvořila, ale nikdy mě prostředí editoru a celková koncepce této služby nezaujala natolik, abych ji k blogování používala. Ale napadlo mě, že bych se mohla po těch letech a měsících zase kouknout, jak daleko Google popošel.

--- update 12. 10. 0:37 ---
Jelikož mě nové rozhraní administrace zaujalo a shledala jsem jej oproti překombinovanému Posterous Spaces mnohem praktičtějším, přeportovala jsem články z Posterous na Blogger (někdy bych mohla napsat, jak jsem to udělala, protože neexistuje přímý portovací nástroj). Doufám, že vás další změna neotrávila a budete mé občasné zápisky ze života i nadále číst.

RSS feed naleznete v pravém menu; chcete-li, strčte si mě do Google Readeru, klidně i iGoogle nebo kamkoli jinam dle svého gusta.

Díky!
Najja

7 Android aplikací pro úpravu a sdílení fotek

Sledujete-li můj Twitter, možná víte, že mě již nějakou dobu tíží jedna skutečnost: neexistuje Instagram pro Android. Asi nemá cenu vysvětlovat co je Instagram a proč by jej mnoho uživatelů Androidu uvítalo i na svých smartphonech… Majitelé iPhonů ví své a jen se nám mohou za zády smát. :)

Vzhledem k výše zmíněné skutečnosti jsem vyzkoušela mnoho alternativních aplikací, které by se daly označit jako Instagram-like (proč? Instagram už nějakou dobu udává směr tomuto odvětví mobilních služeb), a že jich není pro Android málo. Jenže, jak to tak bývá, každá z nich má zatím své mouchy – je tomu tak nejspíš proto, že se každý developer snaží napodobit Instagram, ale zároveň implementovat i vlastní přidanou hodnotu. Každopádně jsem se rozhodla se těmito aplikacemi trochu probrat, vyzkoušet je a své poznatky a názory zaznamenat i pro budoucí generace.

Picplz

Tak trochu Twitter mezi photosharing službami – a s Twitterem je, dle mého skromného soudu, svázán mnohem více než ostatní aplikace tohoto typu. Své přátele zde „followujete“, hezky je řešen photostream přátel, přidáváte zde komentáře, které lze zasílat i na Twitter. Jedinou vadou na kráse je aplikace – ta totiž vypadá web-based, je tedy spíše mobilní verzí picplz.com. A z toho vyplývá, že načítání je ukrutně pomalé, navíc pokud zvažujete používání filtrů, které picplz nabízí, na minimálně polovinu zapomeňte, jsou skoro nepoužitelné. Picplz na Android Marketu.

Lightbox

Lightbox jsem zkoušela jen chvíli. Možná by stálo za to mu dát ve svém Galaxy Ace více prostoru, ale zatím si aplikaci této služby pamatuji pod hesly: pomalá synchronizace, vysoká úroveň komprese, nehezké filtry a až přespříliš jednoduchý web. Lightbox na Android Marketu.

Camera360

Tato aplikace není photosharing službou, jedná se o obyčejnou fotoaplikaci, která může ve vašem telefonu nahradit stock app pro fotoaparát, ale nechybí zde klasická Androidí nabídka pro sdílení fotek na ostatní služby pomocí nainstalovaných aplikací. Její výhodou je rychlost, slušné množství efektů („retro“, „japan-style“ a jiných barevných filtrů, kterými můžete fotku „osvěžit“). Bohužel verze, kterou jsem používala, měla někdy problémy s orientací telefonu i konečných fotek a neumí zrovna moc dobře ostřit. Camera360 Free na Android Marketu (placená verze – Camera360 Ultimate).

Snaptastic

Podobně jako Camera360, ani tato aplikace neslouží k uploadu fotek na vlastní webovou službu, nýbrž jen k jejich editaci. Nabízí i manuální úpravu parametrů fotky (jako barevnost, kontrast, saturace a mnoho dalšího), vložení rámečku a má i několik přednastavených filtrů – jedná se o povedený editor. Do fotografií přidává vodotisk s logem aplikace, čemuž je možné předcházet zakoupením plné verze, což jsem po dobrých zkušenostech učinila i já (cena je 71 korun) a nyní tuto aplikaci používám. Snaptastic Lite na Android Marketu (placená verze – Snaptastic Pro).

Kontain

Na tuto nadějně vyhlížející službu upozornil na Google+ a Twitteru Jiří Drahorád (@OpenWedesign), za což mu děkuji. Na první pohled mě zaujala. Její předností je mobilní aplikace, nevýhodou je však špatná interpretace české diakritiky. Aplikaci jsem však z telefonu neodinstalovala. Pakliže budou vývojáři pracovat na jejím vývoji, jednou vyroste do krásy. Kontain na Android Marketu.

Molome

Tuto aplikaci jsem objevila v mezidobí, kdy jsem neměla po ruce Android telefon, ale přešla jsem ji se slovy „až budu mít Android, tak ji znovuobjevím a vyzkouším“. Zapomněla jsem na své předsevzetí, ale Jiří Drahorád ji na Google+ opět zmínil, já se činila, nainstalovala a vyzkoušela. Webové rozhraní je příjemné, ale zatím postrádá timeline přátel (vývojáři mě však ubezpečili, že se chystá nové webové rozhraní, kde timeline nebude chybět). Aplikace je povedená, se všemi featurami i ucházejícími filtry. Příjemným zpestřením je možnost získávat badges (ano, znáte z geolokačního Foursquare a televizního Miso) za upload fotek. Pokud by se na této síti začala vytvářet stabilní komunita, pak by mohla být velmi zajímavou alternativou k picplz i Instagramu. Molome na Android Marketu.

Magic Hour

Magic Hour app mě dostala množstvím filtrů, které jsou snad nejvíce totožné s Instagramem. Navíc vývojáři umožňují vytvářet pomocí pokročilého editoru vlastní filtry, a ty následně udat na Magic Hour Filters marketu, odkud můžete filtry i stahovat. Nevýhodou je vizuálně horší kvalita výsledných snímků (jsou rozpité) a kvůli kontraproduktivně propracovanému designu na mě aplikace působí trochu líně. Fotky můžete sdílet rovnou v aplikaci na Twitter, Facebook a další sítě, nebo je otevřít v jiné aplikaci a sdílet kdekoli jinde. Magic Hour Free na Android Marketu (placená verze – Magic Hour).

Z dalších aplikací bych jen výčtem zmínila Retro Camera (Retro Camera Plus) – graficky povedený „emulátor“ několika polaroidů, Vignette Demo (placený Vignette) – šikovný editor fotografií s ne příliš valným UI, Snapbucket – masivní aplikace od provozovatelů Photobucket sharing service. Je jich však mnohem více…

Nakonec bych snad jen napsala, jakou kombinaci aplikací v současné době využívám já: fotografie upravuji ve Snaptastic Pro a uploaduji stále ještě na picplz, kde mám ve following přátele, jejichž fotky ráda pravidelně sleduji v timeline. :)

Pakliže znáte další aplikace podobného ražení, neostýchejte se a v komentáři mi napište tip. Třeba jste objevili poklad, který hledám. :)

Pár písmen o Google+…

Víte, jak na tom jsem. Když se na internetu objeví něco nového, ráda to okomentuji. Už nic mě však delší dobu nezaujalo natolik, abych se přemohla a napsala text delší než 140 znaků. Spuštění nové sociální sítě Google+, kterou má na triku, jak z názvu samozřejmě vůbec nemůžete vytušit, gigant Google, mě k tomu však přemluvilo.

Prvně: mám Google jako společnost ráda. Vyvíjí služby, experimentuje a snaží se vyvinout nové inovativní technologie a nasměrovat samoběh věcí trochu jiným směrem. Googlu se tak snaží posunovat hranice nejen v oblasti softwaru, hardwaru, ale stále nezapomíná i na svou domovskou půdu – internet.

Google+… Twibook?

Mnoho lidí, mnoho názorů. Každý si myslí o experimentech Googlu na poli Web 2.0 a sociálních sítí něco jiného. Mezitím, co jeden geek tvrdí, že je to trapné a zbytečné, že Google zaspal dobu, támhle nerd Google povzbuzuje a usilovně fandí. Já mám na jednu stranu smíšené pocity, na druhou stranu jasně vidím, že je Google konečně TEĎ blízko svému vysněnému cíli vytvořit něco jako social site.

Kdysi to byl Orkut, který propadl na celé čáře. Dalším pokusem byl Buzz, jenž našel využití jen jako další plac, kam přeposílat tweety (a krom toho akorát strašil v GMailu). Dále tu máme Wave, který sice možná ani neměl ambice fungovat jako masová sociální síť, každopádně ho překombinovaný styl a těžce uchopitelná koncepce zabila.

Google+ je ale plně funkční a jednoduše pojatá sociální síť. A Podobá se  Facebooku a Twitteru. Jak by tomu však vůbec mohlo být jinak, když právě zmíněné sociální sítě vytvořily definici tohoto pojmu… Twitter a Facebook jsou dnes synonymem pro termín „sociální síť“. Kdyby se jim Google+ nepodobal, tak by náš mozek logicky vylučoval tvrzení, že se jedná o sociální síť. Kapišto?

Je Google+ konkurence Facebooku?

Dobře, máme zde další stránku, co umí vlastně to samé co Facebook. Ať už mají funkce jakékoli názvy, v obecné rovině se příliš neliší. Tak tedy odejít z Facebooku a jít na Google+?

Pravdou je, že Google+ prozatím není důvodem, proč rušit Facebook. Tedy alespoň pro mě ne. Nevylučuji to do budoucna, ale pokud bych v tuto chvíli chtěla odejít z Facebooku, Plusko nebude tím impulsem. I kdyby byl Google+ do mrtě okopírovaný Facebook, na sociální síti jsme kvůli lidem, s nimiž zde komunikujeme a sociálně se sesíťováváme. :-)

Mezitím, co Google+ se Facebooku podobá po funkční stránce, komunita se na obouch sítích téměř neprolíná. Proto je zatím efektivnější používat obě sítě paralelně.

U Twitteru je situace trochu jiná, jeho pojetí se od Google+ odlišuje, co obě sítě spojuje je zatím právě uživatelská základna – především lidé z IT oboru a marketingu. A ve zkratce navíc prozatím platí, že 99 % registrovaných na Google+ našlo svou pozvánku skrze přátelé na Twitteru.

Proto je dle mého soudu Google+ překvapivě větší konkurence pro Twitter, kterého se zatím příliš lidí vzdát však nechce… A i před počáteční velký nárůst uživatel na Plusku, jeho budoucnost ještě není vůbec jistá.

Má taktika je jednoduchá: nebudu se sociálně vyhraňovat. A většina lidí, co znám, je na tom podobně: na Facebooku komunikují s blízkými přáteli a rodinným příslušníky, domlouvají chlastačky a lajkují fotky svých kámošů. Twitter je jejich zpravodajskou základnou z oboru jejich činnosti, zpravodajstvím z kulturních akcí, o počasí a všem ostatním, co příliš nesouvisí s jejich reálným životem, posílají sem check-iny z Foursquare, aby se pochlubili, že jsou na pivu po práci. A kromě toho všeho se občas přihlásí na Google+, aby se podívali, kdo si je kde zase zakroužkoval a zda náhodou to není někdo z real světa, a když vidí, že ne, hodí jej do mega kruhu Twitter.

A všichni pořád čekáme, jestli tedy Google+ přiláká i naše známé a kamarády, a tak se z něj stane třetí Líbímseti.cz, nebo zde zůstane Twitter komunita, kterou brzy přestane jedna z těchto sítí bavit. Jste napjatí?

Nechme se překvapit…