Jak blognout bleskovou myšlenku?

Tento text obsahuje sprostá slova. Rovněž některé výroky zde mohou být (ale nemusí, vy to poznáte, věřím vám!) vymyšlené. Díky.

Již nějakou dobu jsem si pohrávala s myšlenkou svého fotoblogu, nebo mikroblogu. Konat jsem začla, až když se do těchto vod pustil Tomáš Pučík, a to na síti Posterous. V tu chvíli mi došlo, že to chci za každou cenu zkusit. Skončete i vy s psaním článků na dlaně, papírky od žvýkaček apod.!

Proč psát  krátce?

Myslím, že každý zažil okamžiky, kdy ho napadla geniální myšlenka na článek, jejíž zapomenutí by mohlo vrhnout na celý svět oblačnost. Jednalo se o téma, o kterém napsalo výjimečně málo blogerů (pouhých pár desítek tisíc, nebo dokonce méně), a takovou pecku nesmíte zapomenout.
Jenže komu by se chtělo zrovna vyťukávat celý článek? A kam vlastně? Kam ho uložit? Všichni víme, že ty nejspásnější myšlenky vznikají buď na ulici, v MHD, v hospodě (buďme upřímní, po vystřízlivění máme na genialitu takových nápadů jiné názory) a nebo na záchodě. Pokud jste si pořídili propisku, kterou s sebou nosíte, a tak si své nápady zapisujete na vyhozené obaly z odpadkových košů (situace: ulice), utržené jízdní řády (situace: MHD), na pivní tácky (situace: hospoda) a nebo na toaletní papír (situace: záhod), pak je vše v pořádku a můžeme v klidu říci, že jste “Vždy připraven.” Ovšem jen v tom případě, že vám to takhle stačí. Mně to nestačilo. Já chtěla publikovat rychle, pohotově, výstižně, lehce a odkudkoli. Právě v tu chvíli, kdy chci, a nikoli v okamžik, kdy mohu.

Proč tedy nevyužít něco, co s sebou máme každý den, v mnoha případech to umí dokonce háčkovatá a čárkovatá písmenka..? Mám na mysli samozřejmé mobil.
Představte si: jdete takhle po ulici, když vás napadne, že tématem, které internet ještě vůbec nestačil pokrýt, a které vám nabízí naprosto volné pole působnosti, je téma Jiří Paroubek. Buď můžete šáhnout po toaletním papíru (klidně použitý, alespoň bude dobře reflektovat politickou situaci a nejen ji), a nebo vytáhnete svůj mobil a začnete psát.

A proč to hned poslat do světa?

Inu, v případě, kdy se chcete nad věcí hloubavě zamyslet a jste si jistí, že vám k tomu nebude stačit pár stručných vět, pak je mnohem lepší si nechat svou sťastnou (psací) chvilku až na doma. Ale, co když máte na jazyku naprosto triviální, přesto však logickou myšlenku, kterou máte nepřekontelnou touhu vypustit mezi čtenáře? Není nic jednoduššího, než k tomu využít právě Posterous, který je k takovým účelům stvořen.

Pár kliknutími na posterous.com vytvoříte blog (třeba i na své doméně, není problém), a pak kdykoli na mobilu naklepete nový e-mail, do kterého napíšete text postu. Jako přílohu můžete přiložit fotky, videa, zvuky nebo jiné soubory. To všechno odešlete na post@posterous.com a máte po starostech. Váš text je během minuty online. Přístupný komukoli. Linky se rozpošlou na vybrané sociální sítě (Facebook, Twitter a mnoho dalších), soubory se uploadnou dle jejich typu na vámi vybrané servery (YouTube, Picasa, Flickr atd.)…

Možností je jednoduše celá řada. A tak není jednodušší způsob, jak publikovat revoluční myšlenky typu “Paroubek je debil.” (i když rozsah není uveden, můžete třeba argumentovat a téma rozvádět, v tomhle případě by toho šlo napsat hromady).

Dominik Bečka zinicioval akci “Napište něco každý den!“, při které by měl každý napsat na blog nebo mikroblog alespoň jeden text denně (více info na jeho blogu). Může jít o cokoli, ale hlavně by to mělo být každý den. Já se pokusím také zapojit. Roztřídím si myšlenky, ty nejzajímavější sepíšu. Zabiju tak volnou chvilku a zároveň vyplodím něco (doufám) čtivého. Tak uvidíme…

Můj mikroblog najdete na: mikroblog.najja.net