Jak jsem přišla o data
Musím se přiznat, že od doby, kdy se na počítač a techniku obecně spoléháme víc a víc, tak se stávají má data tím nejcennějším co mám. A ztráta takových dat bolí. Bylo jich příliš moc, aby se nad tím dalo jen mávnout rukou. Bohužel…
Vypadalo to na fajn den. Přes den jsem se jako obvykle prospala, abych mohla v osm vstát a zajít s přáteli na koncert skupin Keks a Bek Ofis u nás v zámecké zahradě. Nakonec to byla ale jedna velká nuda, protože je období dovolených, a to se moc přátel, kteří jsou doma, nenajde. Nevadí, tak pořadatelům věnuji svých 150 korun z vstupenku, chvíli si posedíme, popovídáme, jede se dál. Nic jsem nepila, tak jsem (protentokrát bohužel) domů šla střízlivá. :)
Když jsem došla domů, chystala jsem se ulehnout, když tu vidím – můj externí disk Western Digital 500GB se válí na zemi! Ihned jsem jej připojila k notebooku, abych se ujistila, zdali je v pořádku. Jak už asi jistě víte, nebyl v pořádku. Po zapojení do USB jen bezmocně chrčel, jakoby čtecí hlava jezdila bezhlavě po plotnách a nemohla se “chytnout”. Co v takové situaci dělat? Doufat a zkoušet. Proto jsme zkusili připojit jej k notebooku přes USB i firewire, ale bez výsledku. Protože není co zkazit, zkusili jsme disk drze otevřít. Při pohledu na plotny disku bylo jasné, co se stalo. Tým detektivů vypátral zločin… :)
Teorie…
Disk ležel na stole vedle notebooku. Běhali kolem něj zřejmě naši psi. A právě jeden z nich nohou (domněnka) zachytil za napájecí kabel disk strhnul. V ten okamžik jsem zrovna seedovala torrenty a stahovala seriály, takže disk byl činný a čtecí hlavy se mezi plotnami pohybovaly. Najednou disk padal na zem, a protože padal kolmo na zem ve vodorovné poloze (tedy plotny byly také vodorovně), při nárazu se jedna z hlav zaryla do plotny a mírně drhla. Tak byla plotna na kraji viditelně poškrábaná.
Ztráty
A tak jsem přišla o 500GB dat – přes 100+ filmů/seriálů, 30GB hudby, 20GB hudby v bezztrátovém formátu, několik desítek GB softwaru a her, všechny fotografie a další multimédia. Prostě vše, co jsem stahovala 6 měsíců svého života, pomocí Rapidshare účtu, který sdílím v Fox.Kyongem, čerpala jsem tak z placeného účtu limit, který nyní přišel vniveč. A to vše prosím před prázdninami, které jsem – jak jsem snila na Twitteru – chtěla věnovat právě sledování filmů a seriálů. A nyní nemám na co data ukládat, nemám možnost jak (hlavně kam) sbírku obnovit, ačkoliv nám nyní Rapidshare nějak zapomínám strhávat limit za stažená data.
Přemýšlím, zdali má cenu se snažit půlroční sbírku opět obnovit. Postahovat těch 100+ filmů a seriálů, na které jsem se chtěla podívat. Je jasné, že bych musela investovat další 3 tisíce do nového disku + peníze na minimálně půlroční, optimálně roční Premium Account na Rapidshare, protože ten aktuální nám již tento měsíc končí.
Jsem blázen nebo smolař? Achjo a zase jsem naštvaná. :)
Sdílej na Facebooku!
mozna te to nastve ,ale drtiva vetsina vyrobcu disky nijak nediagnostikuje pri reklamacich . tudiz jsi mela prakticky 100% nadeji na zdárnou reklamaci disku . toto je proste zbozi ktere se meni kus za kus a nikoho moc nezajima co s tim je . mluvim z vlastni zkusenosti . udelala jsi chybu ze jsi disk otevrela . nevim zda ho tedka dokazes dat dohromady a reklamovat ,ale pokud se ti to povede tak verim ze ti daji nový .
@ dzioush
Já vím, chtěla jsem reklamovat, ale neměla jsem náhradní prostor pro data, proto jsem vyčkávala, až koupím 1TB disk a data přesunu. Disk už je zase složený, reklamovat tedy mohu zkusit, ale naději tomu moc nedávám.
Máš na ty ztráty dat nějak štěstí… :/. Nejlepší řešení je vždy koupě dvou disků a pravidelná synchronizace obsahu mezi nimi. Jeden – záložní – je uložen na bezpečném místě, druhý je v provozu. Když se provozní disk “podělá”, tak se prostě koupí (vyreklamuje) nový disk, na něj se nalijou data ze záložního disku a záložní disk se stává diskem provozním…
Jinak pokud se týká reklamací disku – já osobně raději koupím nový disk, než dávat disk na reklamaci. Je sice fakt, že se na disk možná nikdo nedívá, ale nikdy nemám jistotu, že se někdo nedostane nějakým způsobem k datům, která jsou na něm uložena. A to skutečně není v mém zájmu. Tedy je – pokud je disk ještě trochu schopen provozu – lepší disk kompletně a důkladně smazat a teprve poté jej reklamovat, nebo reklamaci oželet a raději zainvestovat do nového (a kapacitně již opět většího) disku.
Nejlepší řešení je vždy koupě dvou disků a pravidelná synchronizace obsahu mezi nimi
Alebo:
Zapojiť 2 disky do RAID zapojenia :)
4 dadmtb: RAID může být řešením, ale zase neřeší např. třeba právě pád počítače (NAS, aj.), kdy hrozí ztráta dat na obou discích zároveň. Výhoda dvou samostatných a dostatečně často synchronizovaných disků oproti RAIDu, je např. ta, že když aktuálně potřebuji hodně místa na dočasné uložení nějakých souborů, které se mi už nevejdou na primární disk, tak mohu využít zbývající prázdné místo na záložním disku pro tuto “dočasnou úschovnu” (např. před vypálením na DVD). Je to samozřejmě individuální, ale RAID není samospásný a občas se dva samostatné disky mohou hodit více ;).
Jestli je to fakt důležité, oni to určitě vycucnou: http://www.datahelp.cz/?gclid=CMu9ttzQxpsCFUdM5Qod7XMPAQ
@ Přemek “Mr.Gentleman” V.
Máš pravdu. Právě proto nyní (sice trochu pozdě, ale přece) přemýšlím nad LAN diskem. Ten bych nechala někde schovaný, měla bych k němu přístup z jakéhokoliv počítače, a protože by se choval stejně jako jiná zařízení v síti, tak by nebyl problém s případnou synchronizací, kopírováním apod.
Ohledně těch reklamací na disku, upřímně – jsem si neuvědomila, že by v servise měli má data jako na dlani. :) Sice na disku nemám žádná citlivá data, ale nikdo nemusí vědět, že zde mám několik desítek filmů, hudby, softwaru (ehm, tedy upřímně – warez), nikdo nemusí mít přístup k fotkách, kterých jsem tam měla cca 300, možná více, jednalo se o fotky školní, tedy vlastně velká část školních výletů, mnoho událostí, které jsem se svými spolužáky zažila, cca od 6té třídy. :D A k tomu všemu by měli v servisu přístup.
A hezky jsi “vypíchnul” tu výhodu “non-RAID” řešení, tedy dva nezávislé disky, kdy si můžeš absolutně flexibilně zvolit způsob jejich použití, jaká data kam budeš dávat apod. Ačkoliv jsem o RAIDu na Twitteru vedla debatu, tak jsi přišel s pádným argumentem, tu flexibilitu bych potřebovala.
@ Evča
Za odkaz díky. U nás (respektive v Budějovicích) jsem našla podobnou firmu, která umí záchranu dat. Ale ještě se rozmyslím, jestli mi ta data za to stojí. :D
Uh, nezávidím a upřímě docela si mi nahnala strach. Taky zálohuju na externí disk (v mém případě pouze 300 GB), ale i tak, mám tam spoustu dat (v četně všelijakých záloh) a nevím jak bych se vypořádal s tím, když by se s ním něco stalo, celkově jsem zjistil, že je to docela citlivý místo :P
Ouu. Sice trošku později ale přece.
Brr. Z tohodle mě mrazí po zádech. 100 filmů/seriálů? To bys měla zábavu na celý prázdniny možná eště trochu navíc ne? Já zatím zálohuju pouze na DVD-RAM, protože na externí harddisk zatím nemám (až mi konečně za půl roku bude 15 tak na to snad našetřim), a docela mi to vyhovuje. Alespoň to v případě bouračky neni tak drahý… ;-) Ale neboj nějak se z toho vyhrabeš ( i když teda upřímě nevim jak :-( )
Jinak hezkej layout webu ;-)
@ Juk-Ben:
No, já si to taky nedokázala představit. Byla to docela noční můra. Takže byl disk i pro mě citlivým místem. Alespoň teď už nějak nemám co ztratit. :D
@ Ashen:
Právě, že jsem seriály a filmy stahovala, abych měla přes prázdniny o zábavu postaráno. Stahovala jsem libové kousky, prostě jen “to nej” a strašně jsem se těšila, až to zkouknu. Pár jsem jich viděla, ale byl to jen zlomek z toho, co jsem tam měla.
Na DVD jsem taky zálohovala, ale ten disk je přeci jen skladnější. Na ta data, co byla na disku, bych potřebovala cca 105 DVD, a to by nejenomže vyšlo draho, ale kam bych to dala? :) Nezbývá nic jiného, než znova stahovat. Ale až po tom, co si za další tisíce koupím druhý disk, no…
Díky :D
Jo, tak to je hodně bolestivý, taky se mi to už párkrát stalo. Ale dá se to přežít, dokud to jsou jen stahované věci. Jak přijdeš o práci nebo třeba svoje rodinné fotografie, tak je to horší. To se mi naštěstí zatím nestalo – ťuk ťuk.
Existujou firmy, který se zabývají obnovem dat z HW poškozených disků, ale nebude to levná záležitost. Podle toho popisu to v tomhle případě asi za to nestojí.
Jinak já teď používám tohle: http://blog.antonindanek.cz/bleskovka/jak-vyuzit-ladem-lezici-pevne-disky-jako-prenosne-uloziste/ a nedávno mi ten disk taky spadnul na zem zapnutej (ale jen asi z 30cm). Kupodivu to přežil, naštěstí se z něj zrovna nečetlo / nezapisovalo.
Ještě tu vidim v komentáři nade mnou cosi o zálohování na DVD. DVD je levný médium (ačkoliv GB na disku dneska vyjde levněji než GB na DVD), který se chytlo hlavně proto, že ho začaly používat filmový studia – a na film je to opravdu vhodný. Nicméně na zálohování bych DVD nepoužíval, data na něm totiž nemají až tak velkou životnost.
@ Tonda:
Máš pravdu. Kdybych přišla o pracovní věci, materiály do školy, tak by to bylo horší. Ty rodinné fotografie na disku bohužel byly, respektive, jak jsem zmínila výše, byly to fotografie školní, mých spolužáků apod. Jak šel čas od cca 5. třídy. :) Ale stahované věci jdou vždycky obnovit, stáhne se to znovu, i když to dá práci a poputují do toho opět zlaťáčky.
U nás v jižnách Čechách existuje právě jedna firma, o které vím, že tyto služby poskytuje. Ale právě ta cena… nic moc.
Mně spadl tak z půl metru, ale podepsalo se to na něm tedy hezky. Bohužel. Ta redukce je zajímavé řešení, ale my doma HDD ležící ladem nemáme. Jen jeden historický kousek a jeden 80GB, který je také poškozený.
DVD jsem používala právě jen pro filmy. Přeci jen fotky tak často neprohlížím, mám je jen “co kdyby”, hudbu poslouchám neustále a je jí velké množství, které se mění závislé na mé náladě a vkusu, takže by se vypalování nevyplatilo. Filmy je ale jiná – když potřebuju film, není to tak často, ale jak píšeš – ani DVD nevydrží věčně.
Já přišla o data 6. července 09. Sice sem nepřišla o disk, ale o data naskládané za půl roku a hlavně mě nejvíc mrzí fotky a videa našeho psa když byl ještě štěně :( a část vlastnoručně naprogramované administrace webu :(. Jedinou kladnou věc to mělo, že mě to konečně dokopalo k reinstalaci OS :D. Ale většinu filmů, hudby a her ukládám průběžně na DVD. Nestalo se mi zatím, že by bylo některé znich po pár měsících nečitelné. Ale zas pravda, že filmů mám tak + -30. Nevím no, většina lidí spoléhá na pevné disky a věří, že jsou data v bezpečí a možné riziko ztráty si nepřipouští (bohužel do teď ani já)…
Jo, tak to znam… prisel jsem nedavno o 750GB disk…. nasosany data me ani tak nemrzeli (daj se sosnout znova), ale nejvic me zamrzelo cca 100GB fotek, ktere jsem za posledni 2 roky nafotil…. sice jsem nektere uz uploadnul na web, ale porad to neni vsechno…. no, ozelel jsem je, aspon ze mam opraveny disk zase v PC a nemusim honit data po ostatnich discich – 1,5TB mi zacina byt malo :)
@ Andyna:
Upřímnou soustrast
Přesně tak. Fotky mě také mrzí asi nejvíce. Pak filmy a hudba. Já na DVD také ukládala, ještě nějaké z těch filmů mám (tak cca 40 filmů), ale téměř všechny jsem viděla. Na DVD jsem zálohovala ty filmy, které vidět nepotřebuji. Logika. :D
@ n3oklan:
Jaj, 100GB fotek je docela dost. 2 roky života pryč. :(
Já mám také některé na webu (flickr, Picasa i rajče), ale rozhodně tam není všechno. Ty fotky ze školy skončily naštěstí všechny na spolužácích…
Desítky GB originálního softwaru a her? ;-)
@ M:
To bych asi nekomentovala.
(Nebo tak: jsem registrovaná na warforum.cz, tak ať si to každý přebere :))
[...] jsem nepříjemnou kolizí přišla o můj disk a s ním o stovku filmů čekajících na mou lahodnou kritiku, rozhodla jsem se, že mi to [...]