Kdo z nás by nechtěl vědět, kdo si prohlíží jeho profil na Facebooku. Téměř každý z nás v duchu touží po SMSkách zdarma, hodně z nás si napsalo Ježíškovi o iPhone, který pod stromečkem nečekal. I já bych klidně podepsala petici proti neonacistům a za svůj názor se nestydím, stejně jako dalších 19 tisíc lidí. Tyto své pocity stále čatěji ventilujeme na Facebook. Přidáváme se do skupin, jsme fanoušky stránek. A ani nevíme, že podporujeme podvodné aktivity, nebo dokonce ohrožujeme svá data a soukromí.

Tento text obsahuje sprostá slova. Rovněž některé výroky zde mohou být (ale nemusí, vy to poznáte, věřím vám!) vymyšlené. Díky.

Již nějakou dobu jsem si pohrávala s myšlenkou svého fotoblogu, nebo mikroblogu. Konat jsem začla, až když se do těchto vod pustil Tomáš Pučík, a to na síti Posterous. V tu chvíli mi došlo, že to chci za každou cenu zkusit. Skončete i vy s psaním článků na dlaně, papírky od žvýkaček apod.!

Zní to šíleně – uvažuji o úvaze. Má cenu uvažovat o úvaze? A co teprve uvažovat o úvaze o úvaze. Jenže já tak uvažuji nad tím, jestli má cenu vůbec uvažovat… Myslím tím úvahy o všem, nejen o úvaze. Má to cenu? Není to mluvení do zdi? Je možné dnes úvahou vyvolat diskuzi? Není to všechno k ničemu? A dočte tohle vůbec někdo do konce?

Na Twitteru se před několika dny vedla žhavá diskuze na téma Prasátkové reklamy. Tato reklama je zcela jistě všem známá a je vyzdvihována do nebes. Přesto se objevilo pár lidí, kteří tvrdili, že až tak nepatří Kofole – prý byla nejprve na televizních obrazovkách uvedena jako reklama českého, dnes již neexistujícího, mobilního operátora Oskar. Kde je pravda?

Dneska se zde nedočtete recenzi alba. Protože já zásadně nedělám recenze Hip-Hop kousků. Nerada to dělám. Hip-Hop je o textech. A na ty si musí každý udělat názor sám. Proto jediné, co napíšu je fakt, že můj spolužák ze SOUS, který si říká 3ZE, se Hip-Hopem zabývá. Baví ho to a je to vidět. O textech přemýšlí, ví o čem píše a vše, co pošle z papíru do hudby má příběh. Je to všechno prostě taková životní Pofiderní story.

Jestli jste si jistí, že chcete skutečně slyšet o všem, co život dokáže a i o tom, co dokážou lidi – mixtape Pofiderní story je volně ke stažení na http://pofidernistory.3ze.cz.

(Nahrávka se může dál šířit jako propagace autora. To jen tak mimochodem. Díky. ;))

Od doby, kdy jsem si stěžovala na nešťastnou událost, jejíž obětí se stal můj externí disk Western Digital, uplynulo již několik měsíců. Já už minimálně dva měsíce na svém stole mám jiný externí disk. Mým novým prostorem pro vše digitální je přenosný, malý a krásný Samsung S2 Portable 500GB. Jaké s ním mám zkušenosti?

Dnešní text bude velmi stručným upozorněním pro všechny uživatele Facebooku. Na internetové scéně se totiž objevil nový trojský kůň, který poměrně dosti mává virovou scénou. Bredolab může dle všeho vykrádat informace z počítače, mazat a napadat soubory nebo vyvolat skryté stažení a instalaci dalších nebezpečných programů.

Každá sociální služba by měla být flexibilní. Stejně tak i Facebook, jakožto jedna z největších sítí světa. Celý tým lidí se o Facebook stará, mají za úkol z něho činit to, čím je. Jejich cílem je pracovat tak, aby byl Facebook funkční, aby byl právě flexibilní, a to do takové míry, která neznemožní jeho další rozvoj a následný úbytek aktivních uživatelů. Jenže lidé jsou nevděční.

Člověk sice dělá webové stránky, ale někdy se jako webdesigner necítí. Proč? Mám někdy pocit, že když si pod jméno napíši slovíčko “webdesigner”, sice mě to možná povýší výše nad ostatní, ale zasloužím si to pojmenování?

Žánr hororů je prostě oblíbený. Zombíci se neproháněli snad jen v Bollywoodu, jinak byli už všude. Není ale horor jako horor. Ctím starou klasiku tohoto žánru, která vytyčila hranice hororových snímků, stejně tak neopovrhuji nad klasikou hororového žánru dnešní doby…